Nová Bílá hora

Jak ten čas letí. Na počátku devadesátých let jsem ve Federálním shromáždění mluvil o tom, že nová moc, spojená se jmény Havla a Klause, usiluje o novou Bílou horu. Že se po roce 1989, stejně jako tenkrát v 17. století, uskuteční politický, ekonomický a kulturní převrat. Měl jsem pravdu. Před měsícem se odehrál pokus dovršit tento proces i dosazením symbolického svorníku v podobě prezidenta Karla Schwarzenberga.

Pobělohorský tah na koryta byl spojen s konfiskacemi, finanční reformou, politickým převratem, znovunastolením Habsburků a výměnou elit (třicet tisíc evangelických rodin muselo odejít do exilu, evangeličtí kazatelé byli vypověděni ze země).

Obnovené zřízení zemské uzákonilo bezprávnost městského stavu, čeština přestala plnit funkci úředního jazyka. Kulturní převrat byl spojen s rekatolizací, která dostala svůj majetkový základ ve štědrosti státu vůči církvi. Katolické církvi mj. do roku 1767 připadl výnos solného monopolu a příjmy za výkon náboženských úkonů – a to i od Židů (!).

Ekonomický převrat po roce 1989 měl podobu několika vln privatizací a restitucí (fyzické restituce jsou náš středoevropský unikát, byly odmítnuty i na území bývalé NDR) a ty znejistily celý podnikatelský a investiční proces. Politický převrat byl spojený s nástupem nových elit, které pokládá za morálně lepší, než ty předlistopadové, pouhých 30 procent občanů.

Místo demokracie máme kleptokracii. Ovšem čeští kleptokraté by nemohli vládnout bez kulturního převratu, který dal novým poměrům morální svatozář. Vzpomínáte si na Havlův život v pravdě? Havlův věhlas, zainvestovaný Západem, stál na straně těch, kteří morálně degradovali socialismus a s ním spjatou minulost. Bez toho by Klausův ekonomický převrat nebyl možný. Havel a Klaus jsou spojité nádoby, jejich spor je spor uvnitř rodiny.

To vše teď završuje akt církevních restitucí, který je právně, historicky i morálně pochybný. Částka 134 mld. Kč pro církve v době fiskální krize státu je zhovadilost. Ale je to logický krok vlády konečného dokradení, která se neohlíží na peněženky spoluobčanů.

Zcela hanebně a nečestně byly podepsány obligace, a to jen proto, že tento proces je nevratný. Bylo přece jasné, že sociální demokraté a komunisté podají ústavní stížnost. Údajné pravicové vlády rozpočtové odpovědnosti převzaly od Jiřího Paroubka schodek 691 mld. Kč, dnes jsou dluhy ve výši jednoho bilionu 686 mld. Kč.

Za necelých sedm let skok o jeden bilion Kč. Každou vteřinu náš dluh narůstá o 3552 Kč. Kardinál Duka, církevní diplomat, který v prezidentské volbě sekundoval Schwarzenbergovi, se zařadil do celého kontextu dovršení nové Bílé hory.

Dá se vůbec něco dělat? Ano. Vzít poměrům jejich hasnoucí svatozář. Francouzský sociolog Pierre Bourdieu zavedl pojem symbolického kapitálu. Aby se nějaká moc zhroutila, musí nejdříve přijít o symbolický kapitál, o respekt lidí. To je, myslím, proces, který je dnes v pohybu a současná moc jej stěží zarazí.