Reportáž

Reportáž z diskusního fóra Evropské globální průsečíky. Téma: nejpalčivější problémy Evropské unie současnosti. Pořadatel: Masarykova demokratická akademie.

Ransdorf se odvázal na akci. Prozradil, co se stalo, když chtěl vidět "utajovanou" smlouvu TTIP, i kdo prý směruje uprchlíky do Evropy

25. 9. 2015 8:30

REPORTÁŽ Pro řešení současných problémů chybí Evropské unii osobnosti typu Charlese de Gaulla či Winstona Churchilla, protože nynější politici jsou jen průměrní byrokrati bez vlastních myšlenek. To prohlásil europoslanec Miloslav Ransdorf v průběhu diskuse na téma Evropské globální průsečíky. Nynější migrační krizi vnímá jako potok lidí, který je řízen americkými a tureckými tajnými službami a proti zájmům Evropské unie. Také dění na Ukrajině považuje za šikovnou intriku Američanů, kteří tím zkomplikovali život Evropské unii i Rusku.

Nejpalčivějšími problémy Evropské unie současnosti se zabýval europoslanec Miloslav Ransdorf během diskusního fóra, které pod názvem Evropské globální průsečíky uspořádala Masarykova demokratická akademie. „V roce 2003, kdy se uskutečnilo referendum o vstupu České republiky do Evropské unie, jsem hlasoval pro. Ale to, co dnes předvádí Evropská komise a Evropský parlament, rozhodně nic úžasného není. Chybí osobnosti typu Charlese de Gaulla nebo Winstona Churchilla, které by řekly, jak vyřešit ten který problém. Představitelé Evropské unie jsou v podstatě funkcionáři kapitálu, průměrní byrokrati, kteří nemají své vlastní myšlenky, a podle toho to také vypadá,“ konstatoval na úvod Miloslav Ransdorf, místopředseda stínové vlády KSČM pro zahraniční politiku, vědu a výzkum.

Po této kritice eurounijních špiček se věnoval problémům, jimž musí Evropská unie v současnosti čelit. Začal krizí eurozóny, na níž se podepisuje skutečnost, že společnou měnu mají země s naprosto odlišnou ekonomikou. Mimořádně silné Německo na straně jedné a naopak slabé Řecko, které nemá okolnímu světu co nabídnout a může vyvážet snad jen olivy. „Přestože je Řecko členem eurozóny, má menší vazbu na euro, než má Česká republika. Celoroční exportní výkon Řecka je devět pracovních dnů České republiky. Řecko, i kdyby přešlo na drachmu, jak mu mnozí radí, a opustilo euro, by si nepomohlo, protože nemá co vyvážet,“ uvedl europoslanec.

Potok lidí do Evropy řízený americkými a tureckými tajnými službami

Neočekává, že by nepříznivý ekonomický vývoj Řecka mohly nějak zásadně změnit nedávné předčasné volby v zemi, v nichž znovu zvítězila Koalice radikální levice Syriza v čele s Alexisem Tsiprasem. „Tsiprase jsem slyšel mluvit v Praze, když byl v sídle KSČM. A musím říci, že ekonomice vůbec nerozumí. Je to vynikající žvanil, vynikající komunikátor, ale, bohužel, ekonomice nerozumí. Během svého předchozího působení v čele vlády měl neustále konflikty s Yanisem Varoufakisem, autorem knihy o krizi a budoucnosti světové ekonomiky Globální Minotaurus. Naopak Varoufakis je člověk, který ekonomice rozumí, napsal šedesátistránkový plán obnovy Řecka. To je jediný ekonomický dokument, který Syriza vyplodila. Jsem zvědav, co budou dělat teď,“ poznamenal Miloslav Ransdorf.

Další velký problém, který má Evropská unie nyní k řešení, je migrační krize. „Já v té souvislosti hovořím o takzvaných uprchlících. Protože je velký rozdíl mezi uprchlíky, kteří jsou v táborech v Jordánsku a v Libanonu, to jsou skutečně chudáci, ale ti, co se valí do Evropy přes Itálii, Řecko a balkánské země, nejsou skuteční uprchlíci. To je potok lidí, který je řízen americkými a tureckými tajnými službami. To je něco, co je proti zájmům Evropské unie a určitá část evropských byrokratů svým přístupem přispívá k rozbití národních států. Rozbitím národních států by v Evropě zůstala jen masa lidí, s níž by si hlavní držitelé kapitálu mohli dělat, co by chtěli. Ta přetahovaná, která se děje kolem uprchlíků, je nové mnichovanství,“ prohlásil místopředseda stínové vlády KSČM.

Podkladové materiály pro vyjednávání TTIP viděl pod slibem mlčenlivosti

Pozastavil se rovněž nad tím, v jakém naprostém utajení projednává Evropská unie něco tak významného, jako je smlouva TTIP, Transatlantické obchodní a investiční partnerství. „Jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku se o chystané dohodě snažím získat co nejvíce informací. Když jsem si chtěl prostudovat podkladové materiály, co měli k dispozici vyjednavači za Evropskou unii, tak jsem musel podepsat závazek mlčenlivosti, abych se s nimi mohl vůbec seznámit. Dopředu jsem musel říct, co přesně chci, a to mi připravili. Měl jsem to k dispozici hodinu, ale předtím jsem musel odevzdat mobil, abych si to náhodou nevyfotil. Navíc po celou dobu tam se mnou seděla jako dohled úřednice Evropského parlamentu,“ prozradil Miloslav Ransdorf režim provázející dohodu TTIP.

Kromě utajování považuje na připravovaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství za nejvíce problematické arbitrážní řízení a z českých firem jako příklad, komu by to mohlo přinést potíže, zmínil Budějovický Budvar. „I kolegové z pravicových stran jsou z toho trochu vedle, jak by se ty spory měly v budoucnu řešit. Právě v potravinářském průmyslu bude největší problém. V Evropě podléhají kontrole všechny segmenty výrobního procesu, kdežto ve Spojených státech je předmětem zkoumání jenom ten finální výrobek. To je zásadní rozdíl. V tom vznikají při vyjednávání konflikty, ale evropská strana svůj postoj asi neuhájí, protože tu převládá zájem, aby k podpisu té smlouvy došlo,“ upozornil europoslanec.

Ukrajinská krize je velmi šikovná intrika Američanů proti Rusku i EU

Při výčtu potíží, které musí Evropská unie řešit, nemohl opomenout ani sankce uvalené vůči Rusku. „Evropská unie vyvážela do Ruské federace ročně asi tak za 120 miliard eur, z toho 30 až 40 miliard činil vývoz Německa. To Spojené státy vyvážely do Ruské federace jen za tři miliardy eur, což je ve srovnání s Evropskou unií, nebo i samotným Německem, zanedbatelné. Z toho je patrné, že Spojených států se uvalení sankcí tolik netýká, ale Evropské unii to výrazně zkomplikovalo život. Vůbec celá ukrajinská krize je velmi šikovná intrika Američanů, kteří se teď jakoby z Ukrajiny stahují, ale podařilo se jim zkomplikovat život Evropské unii i Rusku,“ připomněl Miloslav Ransdorf.

Poukázal na to, jak nesmírně bohatou zemí je Ukrajina se zásobami uhlí na čtyři sta let, se zásobami železné rudy, uranu a dalších nerostných surovin. „Ovšem devadesát procent průmyslu na Ukrajině nyní nepracuje. Hrubý domácí produkt je v současné době zhruba 25 procent ve srovnání s rokem 1992. Ještě než vypukl Majdan, tak byl podíl na HDP roku 1992 asi čtyřicet procent. Ukrajina je v ekonomické krizi a Národní banka Ukrajiny v technickém defaultu. Pokud by Rusko chtělo najednou zpátky všechno, co Ukrajině půjčilo, tak by nastal okamžitý kolaps. Očekává se, že na Ukrajině dojde k sociálnímu výbuchu, protože tam jsou

lidé, kteří žijí v přepočtu za čtyřicet eur měsíčně. To je dlouhodobě neudržitelná situace,“ varoval viceprezident Evropského energetického fóra.

Blížící se zima může spustit migrační vlnu z Ukrajiny

A nic příjemného zřejmě Ukrajinu nečeká ani v nejbližším období. „Poslední zima byla velmi výhodná tím, jak byla mírná, protože elektrárny měly zásoby uhlí jen na dva až tři dny. Nicméně to Ukrajinci přežili, ale na dohled je další zima, tak uvidíme, co se stane. Je třeba zmínit i to, že se tam sedminásobně zvýšila cena plynu, třikrát stoupla cena vody. Moji kolegové v Evropské unii ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku tohle vůbec nevědí. Mají pocit, že pomáháme demokracii, ale ve skutečnosti pomáháme oligarchům, kteří se dostali k moci a dělají si tam, co chtějí. A co se stane kromě sociálního výbuchu? Zaplaví nás další uprchlická vlna tentokrát z východu. To je 45 milionů lidí, to není Kosovo, i když i to je problém. Kosovo se s velkým jásotem odtrhlo od Srbska, ale dnes má 60 tisíc mladých Kosovanů zažádáno o srbský pas. To je také důsledek politiky Evropské unie,“ kritizoval Miloslav Ransdorf.

Připomněl také rostoucí význam BRICS, společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. „Čína a Rusko uzavřely ohromný kontrakt na dodávky zemního plynu na dobu třiceti let. Vytváří se nová osa světové politiky. A teď vyvstává otázka, co Evropa udělá? Protože Amerika dlouhodobě sází na světovou nestabilitu. Od osmdesátých let měly Spojené státy za úkol rozbíjet stabilitu světového politického systému, což se tedy dělo. Začalo to útoky na právo, je tu vývoz tzv. demokracií. První pokus realizovat tento typ převratu byl v roce 2000 v Bělehradě za Miloševiće, poslední na Ukrajině. Celkem jich už Američané uspořádali sedmadvacet,“ uvedl europoslanec.

Strategické partnerství Ruska s EU bylo smeteno děním na Ukrajině

Kromě uskupení BRICS je však třeba vzít v potaz i Šanghajskou organizaci pro spolupráci, kterou tvoří vedle Číny a Ruska i Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. „Rýsuje se tu snaha, že by se střední Asie integrovala kolem Hedvábné stezky s Čínou a Ruskem. A paradoxně začínají námluvy Saúdské Arábie s Ruskem. Je dobré také připomenout, že Vladimir Putin přišel před lety s myšlenkou na vytvoření jednotného ekonomického a sociálního prostoru od Atlantického do Tichého oceánu. Mělo jít o strategické partnerství s Evropskou unií s cílem vytvoření jednotného evropského energetického komplexu. Ale tento projekt byl událostmi na Ukrajině smeten,“ uzavřel Miloslav Ransdorf zamyšlení nad současnými problémy Evropské unie.