Země pod Triglavem - Slovinsko

Triglav není jenom jméno slovanského božstva, ale také jméno nejvyšší hory Julských Alp, symbolu Slovinska. Pro Čechy to není tak populární destinace jako Chorvatsko, ostatně slovinské pobřeží je krátké (jen 36 kilometrů, z letovisek vyniká Portorož), ale je to země milá a pozoruhodná. Její duši vyjadřuje harmonická a vyvážená architektura Josipa Plečnika, kterého prezident Tomáš Masaryk vybral jako hlavního aktéra přestavby a doladění Pražského hradu. Žádné dramatické zvraty, až klasická uměřenost a kázeň.

Slovincům říkají Prusové Balkánu. Mají úžasný smysl pro pořádek, ale k Balkánu se nehlásí. Spíše ke střední Evropě a s habsburskou monarchií by vycházeli ještě lépe, kdyby slyšela na jejich práva. Slovinské osídlení sahalo původně hluboko do Korutan, ale rakouská germanizační politika téměř vymýtila tento kdysi významný faktor tamějšího života. Slovinci byli první, kdo se od Jugoslávie odtrhl, válka tu trvala jen 14 dní, na samostatnost byli nejlépe připraveni. Brzy se stabilizovala veřejná správa a Slovinsko, i když ztratilo jugoslávský trh, kam se postupně promyšleně vrací, zvolilo nejlepší reformní strategii ze všech zemí takzvaných nových demokracií.

Janez Drnovšek odmítl šokovou terapii, jeho přístup byl spíše gradualistický (postupný) a krok za krokem spojoval fungující tržní segmenty. Žádná tržní revoluce, žádný vlastnický převrat Klausova typu, ale promyšlená strategie, při níž byly minimalizovány ztráty, úspěšná exportní politika a uplatnění řídící role státu. Ten podnikatelskému sektoru, na rozdíl od České republiky, pomáhal, jak mohl. Slovinci se nenechali strhnout ani k žádnému nadšení při vstupu do NATO. Dobře, Západ to po nás chce, my jsme pro. Ale nějaké mimořádné výdaje na obranu, když nikdo neohrožuje, to ne. A jejich obranný rozpočet byl a je velmi úsporný a konzervativní.

Odtrhli se od Jugoslávie, protože nevěřili v její stabilitu. Ale když se objevily útoky na hranice, pokusy o revizi poválečného uspořádání na italské a rakouské straně, Slovinci neváhali sáhnout po dekretech AVNOJ (Národně osvobozenecké armády Jugoslávie), po obdobě našich prezidentských dekretů, aby zdůraznili kontinuitu s poválečnou, byť komunisty řízenou Jugoslávií, kde významnou roli hrál i Slovinec Eduard Kardelj. Prostě, ve střízlivosti a věcnosti se od Slovinců můžeme mnohému naučit