Excesy, nebo genocida?
Vážený pane Ransdorfe,
konečně – 70 let po válce – se odvážil český týdeník Týden v č. 23/2015 zveřejnit fakta v článku Ivana Motýla Vypíchat oči, znásilnit, poplivat upálit. Nová svědectví o tom, jak Češi po válce „odsouvali“ Němce. Poslal jsem Vám včera scan onoho článku e-mailem.
V článku se mimo jiné uvádí, že ve zprávě Pražského policejního ředitelství ze 7. 6. 1945 podává raport policista z pražské čtvrti Pankrác: „Podotýkám, že každého dne při návratu těchto vězňů-pracovníků, udávám, že jich bylo vždy asi 800 osob, nastavěly se kolem věznice hloučky čekajícího obecenstva a to v počtu 2000–3000 lidí, kteří vracející se vězně-pracovníky bili a týrali až do zkrvavění. Udávám, že pravidelně k tomuto týrání daly vždy popud eskorty dohlížejících orgánů revolučních gard, které se nesnažily tyto vězně brániti, event. aspoň co nejrychleji dopraviti do zdejší věznice.“
To nevypadá, že by to byly jen „výstřelky“, za které se česká strana v cz-d-deklaraci explicitně a neupřímně omluvilajen kvůli tomu, aby mohla být vůbec podepsána. To vypadá na genocidu, není-liž pravda, pane Ransdorfe? Zde elegantní definice z francouzského trestního zákoníku: „Genocida je realizace odsouhlaseného plánu, který směřuje k částečnému nebo plnému vyhlazení národní, etnické, rasové, náboženské skupiny nebo skupiny stanovené podle nějakého svévolného kritéria“.
S pozdravem
Tomáš Krystlík
Pane Krystlíku, co se dělo na konci II. světové války, bylo hodně divoké. Miliony lidí byly v pohybu. To, o čem mluvíte, byly excesy, ale nikoli genocida ve smyslu mezinárodního práva. Podobné případy by se daly dokumentovat ve velkém počtu. Například 9.5.1945, Náměstí Republiky. Nějaký werwolf tam zastřelil malé děvčátko. Lidé za ním běželi, on jich při útěku několik zastřelil, pak ho dopadli, pověsili vzhůru nohama a zapálili. Barbarství, nebo pochopitelná reakce? Jiná věc: duben 1945 u Kadaně. Pod dozorem německých vojáků byli sovětští zajatci přinuceni vykopat si hroby a německé ženy (!) je fyzicky likvidovaly. Používaly k tomu lopaty a krumpáče. A tak dále, a tak dále.
Nikdo už nevrátí životy jedněm ani druhým. Nikdo. Ani ten, kdo je jako vy posedlý nenávistí vůči Čechům. Nikdo nezastírá, že se děla i vyslovená zvěrstva. Zájemcům doporučuji Padevětovu knihu Krvavé finále, která dokonale postihuje atmosféru jara 1945. Určitě si zaslouží tu nejširší pozornost.
Ale jak správně říká česko-německá deklarace, nikdy nelze zamlčovat vztah příčiny a následku. Jen na okraj: po Mnichovu přišla do českého vnitrozemí spousta německých antifašistů, aby je jejich hodní němečtí soukmenovci nezlikvidovali. Mimochodem, v komunálních volbách - v demokratických volbách!- dostala SdP 92% hlasů. Nikdy a nikde nějaká partaj takovou podporu nedostala.
Ještě dodatek: Češi čekají dodnes na podobné symbolické gesto, které by bylo symbolem konce válečných hrůz, jako udělal kdysi Willy Brandt, skutečný odbojář a statečný člověk, ve Varšavě. V našem případě se čekalo, že podobně poklekne Kohl v Lidicích. Nestalo se.
Pane Krystlíku, nařkl jste mě, že se vyhýbám přímé debatě, nevybíravými slovy: "Zajímavé, že jdete do střetu se mnou poté, co jste stáhl ocas mezi nohy a odmítl se zúčastnit debaty na téma TGM před televizními kamerami... Nebo jste snad už nabyl odvahy a utkáte se se mnou před televizními kamerami Debatního klubu (http://debatniklub.webnode.cz) na téma česko–německé soužití ve 20. století? Tipuji, že se toho neodvážíte." Nebuďte demagog. Moc dobře víte, že Debatní klub se nevysílá živě, tak o nějaké přímé debatě nemůže být řeči. Do předtáčených pořadů zásadně nechodím. Debatu v PŘÍMÉM PŘENOSU, V ŽIVÉM VYSÍLÁNÍ (nejraději ve veřejnoprávní televizi) s vámi uvítám.
Miloslav Ransdorf