Turecko

Dobrý den pane europoslanče Ransdorfe .Islámský stát představuje bezprostřední ohrožení Evropy Jak si vysvětlit, že Turecko,člen NATO, vládnoucí velkou dobře vyzbrojenou armádou, neplní svou povinnost chránit evropský prostor. Pro Turecko by bylo přece poměrně snadné zlikvidovat IS. Místo toho se zdá, že turecké území je jedním z kanálů kterým do IS a také z něj proudí stoupnci a bojovníci IS.. Proč to velení NATO trpí a mepřiměje Turecko aby zasáhlo? Domnívám se, že jedním z důležitých kroků jak omezit příval uprchlíků z BV a severní Afriky by bylo rychlé ukončení občanské války v Sýrii a podpora Asádovy vlády. Co o tom soudíte vy ? Děkuji za vaši odpověď. Jiří Brotánek Praha 10

Dobrý den, pane Brotánku, odpověď bych rozdělil na několik bodů. Turecko skutečně je klíčový hráč na politickém kolbišti Blízkého Východu. Existuje v něm nástup občanské společnosti, který dokumentovaly nedávné volby. V nich zaznamenala velký úspěch i kurdská strana HADEP, což je zlomový moment. Přes volební vítězství nedosáhla Erdoganova strana ústavní většiny, takže záměr změnit ústavu a pojistit si tak moc do budoucna nevyšel.

V Turecku můžeme očekávat pozitivní změny, ale nikoli nasazení turecké armády v Sýrii. Turecko prožívá po letech růstu ekonomické obtíže a je vyčerpáváno také přílivem uprchlíků ze Sýrie.

Problém také je, že početná kurdská menšina zasahuje i do dalších států, jako je Sýrie a Irák a Írán. Celkem je Kurdů možná 30 milionů a nemají vlastní národní stát. Takzvaný Kurdský parlament v nedávných dnech zasedal v Bruselu, kde má své sídlo.

Turecká armáda vystupovala vždy jako strážce odkazu Mustafy Kemala Atatürka a je nejlepší a nejpočetnější armádou v celém regionu (uvádělo se 884 000 mužů). Ale požádat tureckou armádu o přímou intervenci v této oblasti by bylo kontraproduktivní, protože je tu nejen kurdský problém, ale i spory se Sýrií ( anexe přístavu Alexandretta v severní Sýrii) a spory kolem vodních zdrojů na turecko- irácké hranici (přehrady, které masivně snižují hladinu řek Eufrat a Tigris). V minulosti také turecká armáda pronásledovala kurdské aktivisty na iráckém území.

Máte pravdu, že podpora prezidenta Bašára Háfize al- Asada by byla žádoucí. Ale to je přesně to, co Američané nechtějí. Ve snaze svrhnout Asadův baasistický režim se angažovali ve prospěch islamistů a nyní žasnou nad výsledkem svého počínání. Přitom tento prezident je garancí sekulárního státu a do úřadu vstoupil s ambicemi provést ekonomické a politické reformy.

Problém je tedy velice komplikovaný a vyostřily ho zejména USA. Řešením je mezinárodní koalice proti islámskému státu, která by přišla s programem sociální a ekonomické obnovy celého regionu. Připomínám, že v Sýrii jsem byl, znám toto prostředí a vím, že sice baasistický režim sice nebyl demokratický, ale garantoval světské pořádky a normální podmínky pro život. Když se v roce 1982 islamisté pokusili v městě Hamá o povstání, dal je tehdejší prezident Háfiz al- Asad (otec současného prezidenta) po určitém váhání vojensky potlačit. Osobně bych udělal totéž.

Mezinárodní koalice ( NATO) v tomto případě nereaguje podle vlastní doktríny, přijaté na washingtonském summitu. Odpovědí na otázku, proč nenasadí pozemní armádu, je předchozí angažmá USA v regionu.