Západ či východ

Dobrý den. Chci se zeptat jak vnímáte roli ČR z hlediska debaty západ x východ. Myslím, že si každý může najít v historii kousek aby svůj názor obhájil. To je ta prostá politická rovina, ale mám spíš problém v ekonomickém chování obyvatelstva, kdy zcela nepokrytě lidé přijali a přijímají západní konzumní styl života a to téměř celá společnost. Velmi často se mi stalo, že lidé kteří téměř nepokrytě nenávidí západ či USA politicky, zcela oddaně ekonomický posílají všechny peníze do jejich ekonomiky i když "neviditelně" (podpora různých globálních firem apod. každá koruna jim daná je posiluje). Jak tento ekonomicko politický dvojímetr řešit? Ekonomické politická moc jdou spolu velmi často nahoru i dolu. Marinero

Dobrý den, má odpověď je Západ i Východ. Musíme být otevření všemi směry a bránit se jakékoli zabedněnosti. Pokud jde o obchod s USA, tvoří jen 3% naší zahraničně obchodní bilance. Škoda. S Ruskou federací byla tendence nárůstu vývozu pozitivní (také 10 až 15% ročně), ale přesto máme stále pasivní bilanci (v roce 2013 116 mld. Kč vývoz, dovoz 155 mld. Kč). Dovážíme totiž hlavně energie a suroviny, bez nichž se neobejdeme. Drtivou většinou našeho zahraničního obchodu tvoří EU. Podíl exportu na HDP je až 80%, samozřejmě jiná věc je jeho struktura. V normální zemi by neměla politika ekonomice bránit, ale posilovat ji. V ČR je tomu opačně. Jedna z mála dobrých stránek Zemanova prezidentství je to, že se snaží otevírat cesty našemu zahraničnímu obchodu. Pokud jde o rozpor mezi odmítáním západní politiky a přijímáním západního konzumu, je patrně nejsilnější v zemích islámského světa. USA, jak tvrdí současný řecký ministr financi Varoufakis, nekontrolují už svět svými zahraničními investicemi, ale gigantickými schodky zahraničního obchodu a rozpočtu. Roli dolaru stabilizuje to, že není krytý americkými aktivy, ale tím, že se v něm obchoduje ropa a plyn a že je to měna užívaná při mezinárodních finančních transakcích. Nejde jenom tedy o spotřební řetězce a amerikanizaci životního stylu.