Miloslav Ransdorf

Ostatní

07.03.2014 - 12:45

Mezinárodní den žen po sto páté

Ženy se od samých začátků účastnily všech sociálně protestních a emancipačních hnutí a tento fakt budil pozornost mnoha autorů. Shodují se na tom, že plné osvobození žen od tradičního údělu je možné jen v rámci společnosti vzájemného uznání, to znamená ve společnosti solidární.
24.01.2014 - 12:44

Ransdorf měl nehodu, píší Novinky jako první

Dnes ráno jsem vyjel autem, stojím na křižovatce na červenou a - bác, do kufru mi narazila řidička. „Jé, ono mi to nebrzdí“. Novinky briskně uveřejnily článek s titulkem „ Ransdorf měl nehodu“. Každý soudný člověk si řekne- Ransdorf byl obětí nehody. Kdepak ale Ondřej Kořínek z Novinek, tomu takováto nuance uniká. Vzápětí o tom píše Blesk s mnohem výživnějším názvem. Jsem zvědav, kde všude se to ještě objeví a co z toho večer udělá v hlavních zprávách Nova, která mě má obzvlášť ráda.
16.01.2014 - 13:17

Kdokoli může dělat cokoli?

Betty MacDonaldová tak nazvala jednu svou vtipnou prózu. Kdokoli může dělat cokoli. To je dlouhodobý příběh české politiky. Chemik byl ministrem financí, dentista ministrem kultury, elektrotechnik ministrem práce a sociálních věcí, lesník ministrem zahraničních věcí atd. atd. Největší výsměch vzbudily snad dámy Parkanová a Peake na ministerstvu obrany. Rozeznaly vůbec tank od koně? Nová vláda tažená tandemem Sobotka a Babiš lepší nebude.
17.12.2013 - 12:42

Společnost vzdělání?

Evropské společnosti si zakládají na tom, že jejich dynamika je založená na vzdělání a kulturnosti. Miloš Zeman kdysi povídal ve sněmovně v roli premiéra cosi o tom, že má tři priority jako Tony Blair: vzdělání, vzdělání, vzdlělání. Což o to, Vladimír Iljič Lenin měl také tři priority: učit se, učit se, učit se. Jenže výsledky ve Velké Británii může i český čtenář zaznamenat ve skvělé publikaci Marka Fishera „Kapitalistický realismus“, v německé literatuře mýtus vzdělanostní společnosti rozbil Konrad Liessmann v knize „Společnost nevzdělanosti“. Stručně řečeno, vzdělanost předpokládá relativně pevná kritéria. Od doby Theodora Adorna se změnil protivník: už jím není polovzdělanost, ale přímo nevzdělanost. Současný globalizovaný kapitalismus nadřadil tržní úspěšnost všemu ostatnímu a vymazal existenci pevných kritérií pro to, co to je vzdělanost. Přizpůsobit se trhu, toť vše. Vše je tedy rozmělněno a vzdělancem může být téměř každý, stejně jako osobností, přesněji řečeno mediálně vnímanou celebritou. Tržní invaze pohltila i ostrůvky nezávislosti jako bylo avantgardní umění nebo akademické prostředí.