Miloslav Ransdorf

Proč je psaní důležitou činností politika

Za důležitou součást své práce  pokládám vedle psaní článků také vydávání knih. Protože v mediálním prostoru působím již od osmdesátých let 20. století a vydal jsem zatím 25 knižních publikací (několik dalších mám připravených), je složité tuto činnost shrnout do nějakého úvodu. Tím spíše, že se snažím pokrývat celý prostor společenských věd, filosofii, historii, ekonomii, sociologii, estetiku atd. Vedle analytických studií a materiálových souhrnů jsem napsal i práce se syntetickým záběrem. Myslím si, že není na škodu, když má politik za sebou zázemí odborné práce. 

Česká politika trpí nadvládou těch, kteří se stávají osobnostmi až s přidělenou funkcí.  Je dobré si připomínat zakladatele našeho novodobého státu Masaryka a Beneše, kteří byli uznávanými kapacitami ve svých oborech dávno před tím, než se stali politickými předáky. Beneš se domníval, že politika musí mít v moderní době vědecký základ. Ostatně není to myšlenka, která by byla na evropské půdě tak ojedinělá.

"Rozum musí být pravidlem a vůdčím principem státu". Kdože to napsal? Richelieu ve své Závěti. Doby se mění, ale některé principy trvají. Dvacáté století, které zažilo invazi technických a byrokratických struktur do přirozeného života lidí, dospělo k tomu, že se musí připojit ještě spravedlnost a respekt k lidské důstojnosti. Český stát je roku 2014 na tom špatně jak s rozumem, tak se spravedlností, tak i s respektem k lidské důstojnosti.

Ve svém díle o Komenském jsem se vyznal z přesvědčení, že se člověk nikdy nesmí vzdát své naděje. Knize jsem předřadil Aischylovu myšlenku: "Po přísných cestách chodí s námi milost, jež sedí u kormidla života". Přes všechny zákruty osudu si to myslím dodnes. 

 

Váš Miloslav Ransdorf


26.12.2013 - 13:15

Betlém Jáchyma Metelky

Už je to řada let, bylo to, myslím, v roce 1989, kdy jsme s manželkou o dovolené navštívili Krkonošské muzeum v Jilemnici a obdivovali Metelkův betlém. Stáli jsme tam v úžasu a smáli se. Betlém má 142 postavy, které vykonávají 350 pohybů. Vochlíř, který rozčesává vlnu, má třeba těch pohybů sedm, lenoch jen dva. Všechny ty pohyby jsou svedeny na jeden pohon. Právě nad lenochem, který se převaluje z boku na bok, jsme se smáli nejvíc.
17.12.2013 - 12:42

Společnost vzdělání?

Evropské společnosti si zakládají na tom, že jejich dynamika je založená na vzdělání a kulturnosti. Miloš Zeman kdysi povídal ve sněmovně v roli premiéra cosi o tom, že má tři priority jako Tony Blair: vzdělání, vzdělání, vzdlělání. Což o to, Vladimír Iljič Lenin měl také tři priority: učit se, učit se, učit se. Jenže výsledky ve Velké Británii může i český čtenář zaznamenat ve skvělé publikaci Marka Fishera „Kapitalistický realismus“, v německé literatuře mýtus vzdělanostní společnosti rozbil Konrad Liessmann v knize „Společnost nevzdělanosti“. Stručně řečeno, vzdělanost předpokládá relativně pevná kritéria. Od doby Theodora Adorna se změnil protivník: už jím není polovzdělanost, ale přímo nevzdělanost. Současný globalizovaný kapitalismus nadřadil tržní úspěšnost všemu ostatnímu a vymazal existenci pevných kritérií pro to, co to je vzdělanost. Přizpůsobit se trhu, toť vše. Vše je tedy rozmělněno a vzdělancem může být téměř každý, stejně jako osobností, přesněji řečeno mediálně vnímanou celebritou. Tržní invaze pohltila i ostrůvky nezávislosti jako bylo avantgardní umění nebo akademické prostředí.
10.12.2013 - 13:25

Nelson Mandela (1918-2013)

Pátého prosince 2013 oznámil jihoafrický prezident Jacob Zuma, že zemřel legendární Nelson Mandela. Když se ve vesnici Qunu v Transkei tento syn kmenového náčelníka narodil, těžko někdo předpokládal, že se z něj stane jedna ze symbolických postav dvacátého století.
07.12.2013 - 01:08

Draculova země - Rumunsko

V této úvaze nepůjde o úvahu o románku Brama Stokera, ani o úspěšném muzikálu stejného jména. Tématem těchto řádek je osud rumunské země a rumunského národa. Otto von Bismarck se kdysi arogantně vyjádřil, že Rumun není národnost, ale profese.
24.11.2013 - 01:11

Na prahu Evropy - Rakousko

Tak nazval maďarský filosof Kristóf Nyíri svou knihu o kultuře rakousko-uherské monarchie. Rakousko-Uhersko bylo mocností, ale občanské společnosti se tam dařilo obtížně.